Akce‎ > ‎

Zpověď PMC z PROTECTOR XIII. – díl druhý

Druhá část třetího dne :)

Zatmělo se mi před očima, zapomněl jsem dýchat, až rána pěstí do ramene mě probrala ze šoku. Dělej jdeme tam, třeba to přežila je tam chaos. Vyskakuju ze židle oblíkám vestu a opět klusem do Konaru.

Kluci se snaží alespoň trochu o scan okolí. Mě je to u prdele. Cestu vůbec nevnímám všechno kolem je rozmazaný. Z ucha si vytrhávám headset nechci nic slyšet. Policejní hlídka se mě marně pokusí zadržet u vstupu do města. Ještě kousek, bude to dobrý, určitě to zvládla, přece nemohla umřít, prodírám se dost hrubě davem, velký vousatý chlapík končí s rozbitým čelem prostě mi překážel v cestě. Lidé okolo vzrušeně komentují výbuch mě zajímají jen dva balíky v černém igelitu ležící na chodníku vedle budovy. Pomalu klekám k prvnímu z nich, ruce se klepou.

Pane tady nemáte co dělat zkouší mě od mrtvol odehnat nějaký policista, závěr mé pušky klapne. V komoře už náboj byl vyhazovač ho vyhodí a podavač do komory zasune nový. Je mi všechno jedno. Naštěstí se z davu prodere Hanz a chlapíka od ANP zabaví. Pomalu rozbaluju pytel. Ivča naše hlavní chráněná osoba. I při smrti se usmívá - už si spolu nezaběháme - holka je mi to moc líto. Nikdy ze mě nebude profesionál všechno beru osobně. Neviditelná ruka mi svírá hrdlo kdyby alespoň měla dost síly na to ho zlomit. Klidně bych si vedle ní lehl a tuhle hnusnou díru ve které tu musíme žít opustil. Opatrně hlavu zabalím zpět.


Petra Petru

Druhy pytel. Celý se třesu odpověď už vím dlouho jen si ji stále nedokážu přiznat. Sbírám všechny svoje síly na rozbalení druhého pytle. Moc červených vlasů jí nezbylo, spíš takový chuchvalec černého cosi slepený krví. Beru její hlavu do dlaní stejně jako ráno jenže teď má slova už neslyší, je celá spálená musí to být obrovský puch, ale já necítím nic kromě nože ve svém nitru který bodá a řeže. V hlavě mi bije zvon stále dokola: neumřeš já tě ochráním ničeho se nemusíš bát.

Čas běžel pro všechny kolem, ten můj se zastavil. Už jí nech odejít, máme práci Chozé tě zabije řve do vysílačky už půl hodiny. Oni to nechápou ty jsi měla žít ne tu ležet v prachu na ulici.  Ale v jednom má Hanz pravdu ještě tu mám nějakou práci. Přepečlivě upravuju igelit zpátky a těžce se zvedám. Jdu se podívat na místo výbuchu. Do té doby jsem si myslel že mi nemůže být hůř, ale to byl omyl.

Zběžně prohlížím zbytky nálože a nacházím červenočernou dvojlinku. Telefonní kabel... jsi amatér, jsi nula, jsi nic, měl jsi zůstat gauči a cpát se burgrem. Mlátím pěstí do zdi NE bože ne ten utrženej kabel !!! Proč jsem to nezkontroloval bože proč ?! Nehodím se tuhle práci a vždycky to tak bylo, jen si to neumím přiznat. Kunda ani Milda by takovou blbost neudělali proč jí kurva nehlídal jeden z nich ?

Hanz a P.J mě táhnou pryč, jenže hned co vzdálíme od Pressu narazíme na budovu Banky.

Bankéř!

 

Bankéř
Vchod hlídá jen jeden chlapík. Vrazím mu do ruky svoji pušku a vtrhnu dovnitř kdyby ten xindl seděl ve svém křesle vysypal bych do ně celej zásobník z pistole jenže křeslo bylo prázdné. Počkám tu něj bleskne mi hlavou, ale to už P.J vkráčí do místností za mnou. Děláš píčoviny uklidni se máme se vrátit na základnu a tebe máme dopravit klidně v řetězech. Jdeme ! 

Vcházíme vedlejší bránou a já se snažím vyhnout Chozému což se daří. Zavřu se do svého pokoje alespoň trochu se snažím uklidnit. Kořalka trochu pomůže, ale já budu potřebovat něco silnějšího. Šlehnu si první lajnu rovnou z pytlíku kašlu na množství stejně za chvilku chcípnu. Odpravím toho parchanta a můžu jít, nic jinýho si stejně nezasloužím.

Chose
Z okna pokoje vidím jak se nám po základně prochází bankéř asi má schůzku s guvernérem. Vyběhnu ven, deset rychlých kroků pistole vyskočí z pouzdra na tuhle vzdálenost ani já nemůžu minout. Ale taky se nemůžu postavit Kundovi s Jurou. Jeden mi sebere zbraň a druhý mě strčí do nejbližší budovy. Ty ses úplně zbláznil !? Kašleš na rozkazy, úplně ignoruješ protokol, táhne z tebe chlast. A hlavně dokázal bys zastřelit osobu na kterou máme smlouvu na naší základně ? Uplně mu mrdlo. Nejdřív mu ale mrdnu já ozval se Chozákův hlas. Pěst jsem ani neviděl ale poslala mě do říše snů.

POKRAČOVÁNÍ příště…