Akce‎ > ‎

Zpověď PMC z PROTECTOR XIII. – díl první

Zvoní telefon, potetovaná zarostlá gorila se na mě přes displej mobilu usmívá. Tentokrát konečně seberu odvahu a hovor přijmu. TY KRETÉNE !! Volám ti už tejden a ty na mě sereš! Já na svý kamarády nezapomínám. Slyšel sem, že hlídáš někde na parkovišti! Jdi do prdele, za čtrnáct dní letíš do Zábulu. Chozé zpomal ... rok se válím na gauči nečekal jsem, že se ještě někdy agentura ozve.

Mám v píči agenturu prosadil jsem tě, jedeš, zbytek kluků se už nemůže dočkat dokonce se sázej kolik si přibral. Díky to fakt potěší, ale už na to nemám nejdu do toho.

Tak moment agentura tě nevyhodila, odešel jsi sám pitomče, nikdo tě za nic nevinil a tvý zásady si strč do prdele!

Byla to moje chyba a ty to víš, guvernéra pobodali, štěstí že Mamut je tak statnej chlap a má..

DRŽ UŽ HUBU a poslouchej. Chci tě do teamu jasný!?  SER už na minulost potřebuju tvoje zkušenosti v Zábulu. Teď zvedni prdel a běž shodit nějaký to kilo ať nám nepřetížíš letadlo.

BLACKWATER.

Sen mnoha kluků dostat práci kontraktora. Trénujou, posilujou, vystřílej tisíce nábojů na střelnici a nakonec neprojdou ani přijmacím pohovorem. Já měl štěstí, dostal jsem od agentury nějakou práci jako externista a nakonec jsem se podíval i do Zábulu. Neumím střílet, ani netrávím večery v posilovně, ale vyznám se v lidech v některých dokážu číst jako v knize. Proto jsem byl platný člen týmu. Agentura nepotřebuje vidět diplom z Harvardu, chce výsledky a ty až na zábulský pokus o atentát byli hodně nadprůměrné. Rovnám si to v hlavě a nakonec si přiznávám že tam vlastně chci. Chci a to moc. Milda, Kunda, Jura a spousta dalších neviděl jsem je přes rok. Byla to skvělá parta tak snad letos jim tak velkou ostudu neudělám...

 

Zábul DEN 1

Po příletu a ubytování na základně BLACKWATER sedím a snažím se rozpomenout na všechny ty xichty které se kolem míhají a alespoň k některým přiřadit jména. Pečené kuřátko chutná skvěle jen má pravá ruka se ne a ne vzpamatovat z těch ocelových stisku a mám pocit že mi Guvernér přátelským poplácáním zlomil žebro. Po večeři přichází rozdělení do skupin, ZERA jsou jak jinak přiřazena tvrdému jádru BLACKWATER, já a můj team DELTA 20 dostáváme obrněný vůz s kulometnou věží a při přesunech místo na konci kolony. Jasně budem všem krýt zadky jestli se něco posere. Dvě chodící skříně Hanz a P.J obsluha kulometu Milan a pravděpodobně jejich velící Váša. Všichni nedávno skončili u armády a bylo to na nich vidět. Určitě to byli tvrdí hoši ale o osobní ochraně toho moc vedet nebudou proto jsem tu byl já abych je zaučil. Delta 20 mela největší palebnou sílu ze všech skupin dva kulomety granátomet FN FAL... Moc jsem si přál abychom jí nemuseli nikdy použít. Můj glock i mk18 byli také připraveni byl tu výborný technik, obě jsem byl nucen na minulé rotaci použít a doufal že letos to bude jiné. Do naší základny se začal dobývat press, Chozé se zatvářil kysele a na cele mu naběhlo pár vrásek navíc. Přišly problémy, procedil pres rty. Šéfredaktor se představil jako Long a hned spustil palbu dotazu na hlavu našeho bělovousého veterána. Ten se pokusil ze série všetečných dotazu vykroutit výmluvou že nám ruší zdravotnické školení ale neprošlo mu to. Nakonec byl přinucen aby přítomným pressákum alespoň názorně ukázal jak se mají chovat při možném napadení. Dobře jim tak každá z dam si z toho odnesla pár modřin a zažila letecký den. Jeden z vedlejších kontraktu bylo hlídat press a guvernéra banky. Hlavní samozřejmě Guvernér provincie. A v neposlední radě také ostraha základny ta bývá nejotravnější.

 

Zábul DEN 2

Čtvrtečním ránem nám to začíná, dnes má guvernér na programu návštěvu několika vesnic. Základna PMC se hned od rána mění na mraveniště je potřeba toho ještě hodně připravit. Ani na snídani nebyl čas. Každý tým se věnuje svému vozidlu je potřeba zkontrolovat proste všechno nic nás nesmí překvapit. V půl deváté kolona opouští  základnu, naše první zastávka bude v Samocu. Cesta byla klidná nikde ani sebemenší náznak nějaké nepříjemnosti. Po příjezdu do vesnice pokračovala rutina zajištení perimetru kontrola místa setkání i přilehlých obydlí. Po hodině vyměňování zdvořilostí se guvernér loučí a pokračujeme do Sarkáni kde nám místní policie oznámí že starešina není přítomen tak guvernér zvolí jen krátkou procházku po vesnici a pokračujeme dál. Další zastávka na ANA taky moc dlouho netrvá. Poslední zastavení v Khas konaru už je horší. Pravé poledne nekončící zástup vesničanů těšící se na osobní schůzku s guvernérem a hlavně ten ten velkej žlutej kulatej sráč kterej se úspěšně vyhýbal mrakům mě moc netěšil. A přesně tohle pečení ve vlastní šťávě k naší práci patří. V konaru jsme byli opravdu dlouho ještě že nám během toho Jura úspěšně doplňoval tekutiny. Příjezd na základnu opět kontrola vozidel doplnění paliva a zasloužený odpočinek. Odpoledne pár návštěv přímo u nás v základně ale to už měla na starosti guvernérova osobní garda. Alespoň byl čas na nějakej pokec. Už už to vypadalo na poklidný večer když přišla zpráva o davu u základny ISAFu. Guvernér se bohužel rozhodl jednat a my musely zpátky do propocenejch neprůstřelnej vest. Nemám rád nepřipravený přesuny navíc když si VIP rozhodne že půjde pešky když prý je to kousek. Potom nemáte možnost rychlého opuštění místa. Guvernér byl ve formě za pár minut velmi mírném poklusu dobíháme před základnu ISAFu. Guvernér se neohroženě vrhne do davu a svým až nadpozemským hlasem začíná dav zpracovávat. Datel který má jedničku se určitě potí mnohem víc teď než odpoledne v konaru tohle je ideální čas na útok. Většina kluku je nervózní tahle situace se nikomu nemůže ani trochu líbit. Naštěstí guvernérovo proslov a charisma brzo dav přemůžou a ten se pokojně rozchází. Přesun na základnu večeře sprcha kontrola tabule kdy že mám noční hlídku u brány a jde se spát.

 

Zábul DEN 3 - ten kdy se to všechno posralo

Svoji práci dělám na 110% ale i ti nejlepší dělají chyby. Už dávno nepatřím k tem nejlepším ale takhle školáckou chybu si nikdy nemůžu odpustit. Za kluky z BLACKWATERS bych dal ruku do ohně že by radši chytli kuli oni než VIP já taky jenže někdy ani tohle nestačí.

Už dnešní vstávání z postele nebylo fajn když mi Chozé předává dnešní úkoly necejtím se o nic líp. Není nic horšího než VIP který nespolupracuje. Mám s P.J a Hanzem z ISAFu vyzvednout hysterickou novinářku která se tam v noci schovala protože je k smrti vyděšená, prý jí usiluje o život sám guvernér banky a v noci na ní poslal zabijáky. Motiv k tomu samozřejmě žádný neměl pravděpodobně jí pres její stan přeběhla ovce a madam si hysterčí. No nic je to práce nedá se nic dělat. Na základně ISAFu nastává další komedie neb mě dovnitř odmítají pustit tak až po nějaké době se konečně dostávám ke svému balíčku. Malá zrzečka které jsem si při včerejší návštěvě všiml jak si s nosíkem nahoru vykračuje po konaru byla k nepoznání. Klepala se jak ratlík odmítala jakoukoliv komunikaci věřila jen Chozému který byl nakonec přinucen taky dorazit. Nakonec to holka pochopila a my mohly vyrazit do Khas konarské redakce Zábulského deníku. Tiskla se ke mě jak novorozenec k matčinu prsu. Její oči byli plné strachu opravdového strachu skoro se dal nahmatat. Chvílemi zadržovala plác. Dobrá beru její hlavu do dlaní a křičím na ni neumřeš jasný ! Zopakuj to ! Neumřeš ! Dělej ! Neumřu. Dobře už ti nic nehrozí ničeho se neboj jsme tu s tebou. Podívej na tu holohlavou gorilu vepředu to je Hanz s tím kulometem chodí i do sprchy a slibuju ti že rozstřílí cokoliv co se ti pokusí ublížit rozumíme si ? A otoč hlavu podívej se za sebe to je P.J sice nosí sukni ale do jeho pracek se dostat nechce nikdo. Jen se uklidni už je vše v pořádku. Dekuju. Zbytek cesty už proběhl beze slov. Sotva však dorazíme do Konaru přichází do rádia rozkaz že se máme stáhnout ochranu převezme jiná jednotka. Ne to mi nemůžeš udělat slíbil jsi že mě ochráníš nemůžeš mě opustit ! To prase mě nechá zabít a nikdo mu v tom nezabrání. Banka je hned vedle kanceláře pressu a Hanz si ji jen pro dobrý pocit šel obhlídnout. Za pár minut se vrací a do ucha mi pošeptá že mluvil s bankérem a ten mu slíbil tučnou obálku pokud necháme chvilku press nehlídanej. COŽE ??? Delá si prdel ??? Oci tý malý zrzky prosí  o pomoc. (poznámka autora: tohle byl hodně silný zážitek a to LARPuju opravdu hodne dlouho) Odkládám svou profesní čest a jdu si promluvit s bankéřem. Prý bys ode mne potřeboval službičku, zkouším ho. Já věděl že se domluvíme usmívá se a jeho očíčka jen zamrkají. Už se neudržím TY HAJZLE !!! Dobře mě poslouchej TY osobně ručíš že se tý zrzce nic nestane jinak si pro tebe dojdu a neochrání tě ani celej ISAF !! Rozumíš !? Ručíš za její život tím svým. Přísahám že tě zabiju jestli se jí něco stane. Odcházím a celý se třesu ty emoce musely ven. Z rádia se už poněkolikáté ozývá nasraný Chozé. Kde se kurva flákáte ? Ještě narychlo chytám jednoho ze střídajících PMC a kladu mu na srdce ať si dává pozor. Víc teď nemůžu udělat a poklusem míříme na základnu. Trochu se zdržím tem dvoum vojákum proste nestačím. Kolona z guvernérem na mě neceká a já dostávám od Chozého slušnej pojeb a nějaké služby na bráně navíc. Guvernér je ale už pryč a na základně není nic pořádného na práci. Převlékám se rychle do civilu. Narychlo si vyřizuju vycházku a už spěchám zpátky. Do Khas konaru mě nechtějí policisté pustit ale nakonec zafunguje trik z vysílačkou že jako zavolám na základnu a oni jim tam potvrdí že jsem ten krutoprísnej tajnej. Tak projdu i s pistolí do konaru. Pozoruju z dálky ten novinárskej barák a snažím se na něj vymyslet nejefektivnější útok. Sedám si do místního baru u Fátymi piju pivo a stále mi nenapadá efektivní útok na tu barabiznu. Pravděpodobně měli naplánovanej přepad někde venku. Klábosím s místními a táhám z nich informace. Člověk by nevěřil co všechno se dá zjistit v baru. Po půl hodině už vím kde seženu nelegální zbraně drogy i nějakou holku. Překvapuje mě obrovský negativní postoj místních k Umbrela corp. měl jsem na ně jen ty nejlepší reference. Co vím tak jejich nemocnice léčila zadarmo i hmotná pomoc proudila ze států často. Mluvil jsem s jejich zástupkyní Alicí ta si stěžovala na přístup bankéře nepůjčil jim ani na základní stavební práce divné že ? Byl čas vrátit se na základnu při odchodu ještě prohazuju pár slov s dělníkama co přetahují telefonní kabely prý jim je minulou noc někdo přetrhl. Odchod z konaru už byl těžší tihle ANP to brali vážněji tak došlo na chlapské přeměření bicepsů (rozuměj čůráků bo ten kluk měl pracky jako kovář a větší čůrák jsem byl jak jinak já) Po návratu do základny sedám na židli zapaluju cigáro a snažím se si všechno v hlavě srovnat a stále nenacházím nic proč by měl mít bankéř něco proti tý novinářce je to záhada. Žaludek mám od rána stažený a v hlavě velkého červa tomuhle prostě musím přijít na kloub. Z myšlenek mě vytrhává zachrastění ve vysílačce: aten... několik zraněných nějací mr.... u kanceláře nov... Moje srdce se málem zastavilo.....

POKRAČOVÁNÍ příště…..